Diplomová práce: Kalkulace pěstování chmele

Obsah

1. Úvod
2. Chmel otáčivý obecně
3. Investice
    3.1 Chmelnice
    3.2 Stacionární stroje a budovy
       3.2.1 Česačka
       3.2.2 Sušárna
       3.2.3 Hranolový lis
       3.2.4 Budovy
    3.3 Polní stroje
4. Náklady
    4.1 Materiální náklady
       4.1.1 Podzimní hnojení
       4.1.2 Zavěšování a zavádění
       4.1.3 Pesticidy a hnojiva
       4.1.4 Paliva
    4.2 Osobní náklady
       4.2.1 Stálí zaměstnanci
       4.2.2 Zavěšování, zavádění a úklid
       4.2.3 Náklady na sklizeň
    4.3 Další náklady
       4.3.1 Pojištění chmelnic a úrody
       4.3.2 Obnova chmelnic
       4.3.3 Údržba a opravy
       4.3.4 Energie
       4.3.5 Závlaha
       4.3.6 Daně
       4.3.7 Povinné pojištění
       4.3.8 Ostatní položky
    4.4 Vývoj nákladů
5. Výnosy
    5.1 Prodej chmele
    5.2 Vývoj výnosů
6. Charakteristika podniku
7. Shrnutí
8. Závěr

1. Úvod

Protože nyní máme v České republice velkou plochu (2286 ha) nevyužívaných chmelnic a s blížícím se vstupem do Evropské unie budou ceny zemědělské půdy stoupat, je vhodný čas k investování právě do tohoto odvětví.

Ve své práci se chci zabývat 3 různými variantami investování do odvětví chmelařství.

1. Koupě 20 ha pozemků (nevyužitých chmelnic) a výstavba nové konstrukce s Žateckým poloraným červeňákem,konkrétně s ozdravěným Osvaldovým klonem č.72.
2. Koupě 20 ha chmelnic s Žateckým poloraným červeňákem.
3. Koupě 20 ha chmelnic s ŽPČ a výstavba 10 ha chmelnic s hybridní odrůdou Premiant.

Jednotlivé varianty se od sebe budou lišit výši investice a její návratností a tato práce se zabývá jejich srovnáním.

Téma "Kalkulace pěstitele chmele" jsem si pro svou diplomovou práci vybral, protože jsem celou svou praxi při studiu Vyšší odborné školy v Roudnici nad Labem strávil na Školním statku školy ve Vědomicích, kde se chmel pěstuje a protože jsem si jako svůj studijní směr zvolil směr ekonomický.

Tuto diplomovou práci si můžete stáhnou též v office verzi.

2. Chmel otáčivý obecně

Nasledující všeobecnou část naleznete již na Chmelových stránkách.

V kapitole 4.1.1 - Podzimní hnojení je zmíněno, že se místo podzimního hnojení dají použít kaly z čístírny odpadních vod. To dnes vzhledem k zákonu o odpadech (185/2001 Sb.) a navazujícím vyhláškám není možné !!!

3. Investice

3.1 Chmelnice

Při zřízení chmelnice s Žateckým poloraným červeňákem vlastní činností (varianta 1) musíme počítat s těmito investicemi do pozemku, konstrukce a rostlin.

Pozemek jako zemědělská půda - chmelnice bude stát více než orná půda, můžeme počítat s 80.000 až120.000 Kč. Koupíme pozemek, kde už chmelnice již stojí a nebudou zde nutné speciální osevní postupy a tím další zdržení vlastní stavby.

Konstrukce nás vyjde na 400.000 Kč. V případě konstrukce pro Premianta (varianta 3), která musí býtkvůli vyššímu výnosu z hektaru více zpevněna než pro žatecký chmel, můžeme počítat s navýšením o 40.000 Kč.

Na hektar potřebujeme 3333 rostlin - kořenáčů, které koupíme v Chmelařském institutu a 25 Kč/ks.V případě odrůdy Premiant zaplatíme za jeden kořenáč 35 Kč. K tomu připočítáme náklady na výsaz 2,50 Kč/ks.

V konečném součtu nás 1 ha žateckého chmele bude stát 591.658 Kč a 1 ha hybridního chmele 664.988 Kč.V případě koupě 5-ti leté zdravé chmelnice s ŽPČ nás to vyjde na 400.000 Kč.

Koupíme-li starou chmelnici, můžeme své náklady snížit prodejem materiálu, který z rozebrané konstrukce zbyl.

Investice do chmelnic v jednotlivých variantách srovnává tabulka č. 1.

3.2 Stacionární stroje a budovy

Mezi stacionární stroje patří česačka, sušárna a lis, které budou ve sklizňové budově. Další budovou je garáž společně s dílnou.

Předpokládejme, že se nám je podařilo koupit stacionární stroje jako celek i se sklizňovou budovou a garáže jsme koupili v těsné blízkosti. Investice jsou rozepsány v tabulce č. 2, ve variantách se nijak neliší.

3.2.1 Česačka

Modernizovaná starší česací linka LČCH-2 pro rozsah našich chmelnic postačí. Pokud je kvalitně seřízená a ošetřovaná, dokáže i v parametrech čistoty chmele obstát nad novými a dražšími typy (např. PT-30, AT-50 atd.).Cena bude 800.000 Kč.

Modernizace prováděná Chmelařství, družstvo Žatec, spočítává v nahrazení česacích bubnů česací stěnou a přidáním dočesávače.

Česací stěna chmel očeše a zbývající komponenty česačky chmel vyčistí. Česačka zvládne 720 rév za hodinu, za 22 hodin je to 15840 rév, denní výkon je tedy cca 2,25 ha/den a vyhovuje ve všech variantách. Dokončení sklizně na 20 ha ŽPČ bychom tedy měly zvládnout za 8 dní, v případě sklizně 10 ha Premianta dalších 5 až 6 dní (nikoli 4, jak by se dalo předpokládat, protože na hektaru Premianta je více chmelu než na chmelnicích s žateckým chmelem). Nominálního výkonu dosáhneme za předpokladu, že česačka pojede nepřetržitě, to znamená, že strhávače budou včas dodávat stržené révy. V praxi je to nedosažitelné, protože všechny chmelnice nemůžeme mít do1 km od česačky. Pro sklizeň 20 ha musíme počítat 10 dní a pro Premianta dalších 7 dní.

Česačku můžeme koupit od restituentů a krachujících zemědělských družstev, ale kvalita těchto strojů bývá pochybná a raději se vyplatí investovat do odborně renovované a modernizované česačky než uprostřed (ještě "lépe" na počátku)sklizně zjistit, že česačka přestala fungovat a my náš chmel musíme česat ručně.

3.2.2 Sušárna

Ke konzervaci chmele musíme mít sušárnu, konkrétně typ PCHB-750. Jedná se o sušárnu s kontinuálním sušením, to znamená, že od nasypání chmele do sušárny až do jeho usušení a klimatizování s chmelem sami nijak nemanipulujeme. Sušárna nás bude stát 1 milion Kč.

Nic jiného než koupit starší sušárnu nám nezbývá, protože na trhu pro nezájem o ně žádné nejsou. Problémem u těchto strojů je jejich dobré seřízení. Stačí málo a nás chmel může být přesušený nebo naopak nedosušený a my se pak musíme rozhodovat, zda přerušíme sklizeň a sklidíme část chmele přezrálého nebo část chmele obětujeme úplně na seřízení sušárny.

3.2.3 Hranolový lis

K balení chmele používáme hranolový středně-tlaký lis HL-60 v hodnotě 180.000 Kč. Od dřívějších nízkotlakých lisů se liší tím, že balení - dříve žoky, nyní hranoly jsou se stejnou i vyšší hmotností méně objemné.

Lis budeme muset koupit nový, protože středně-tlaké nejsou tak dlouho na trhu, abychom mohli sehnat již užívané.

3.2.4 Budovy

Pro zaparkování a údržbu našich strojů potřebujeme garáž společně s dílnou. Další stroje, zejména sklizňové, můžeme zaparkovat ve sklizňové budově.

Budovy musí být v blízkosti našich chmelnic. Pokud bychom měli budovy dál od chmelnic, zbytečně bychom snižovaly výkony svých strojů při jednotlivých pracích (nutnost častějších přerušení prací z důvodu čerpání paliva) a zvyšovaly náklady na palivo, které se spálí v jízdě na chmelnici.

Obě budovy nás budou stát 2,5 milionu Kč.

3.3 Polní stroje

Pro práci na chmelnici budeme potřebovat řadu strojů a k většině z nich tažná zařízení - traktory.

Traktory jsou speciálně upravené tak, aby nezachycovaly a neničily štoky během letních prací. Jde o zakrytí všech míst, o který by mohl být štok zachycen. Např. jsou to blatníky předních kol, rohy kabiny atp. Měli bychom mít alespoň 3 traktory. Na 2 z nich jsou pak připevněny strhávače. Cena traktoru je 100.000 Kč.

Pro dovoz materiálu na chmelnice, pro dovoz náhradních dílů atp. potřebujeme nákladní automobil (90.000 Kč)

U Chmelařství, družstvo Žatec, můžeme pořídit nový univerzální nosič nářadí do chmelnic UNIHOP (200.000 Kč).Příslušenstvím k UNIHOPu jsou vibrační brány pro vláčení chmelnic, chmelový oboustranný pluh přizpůsobený jak přiorávce tak i odorávce se seřiditelným záběrem a ořezávač sloupových řádků.

K rozmetání tuhých hnojiv užíváme závěsné rozmetadlo RUR-5 (50.000 Kč), jež unese až 4 až 5 t nákladu. Průmyslová hnojiva se aplikují neseným rozmetadlem s rozmetacím ustrojím na dně zásobníku (20.000 Kč).

K řezu normálních řádků je určen nesený ořezávač (30.000 Kč), jeho dva řezné kotouče jsou poháněny vývodovou hřídelí z traktoru a seřezávají nové dřevo v nastavené hloubce.

K aplikaci postřiku se používá uznaný a překontrolovaný rosič (150.000 Kč). Jeho výkon při aplikaci 1000 l H₂O/ha je 8 ha/den a s větším množstvím vody na hektar se úměrně snižuje.

Zavěšování chmelovodičů se provádí z výsuvné plošiny pro 3 pracovníky (50.000 Kč). Plošina má podobné výhody vůči ručnímu zavěšování jako strojové strhávače vůči chmelovým přívěsům - ušetří lidskou práci a tím i náklady.

Ke kultivaci můžeme užít upravený kultivátor (15.000 Kč) opět se seřiditelným záběrem. Jednoduchou výměnou jednoho pera napravo za radličku lze současně provádět přiorávku. Kromě upraveného kultivátoru se k přiorávce použije diskový pluh (20.000 Kč) se seřiditelným záběrem. Disky prokypří půdu a zároveň ji přihrnují do stran a tím vytvoří hrubky. Výkon kultivátoru a diskového pluhu je 8 ha/den. Jde-li o kultivaci s radličkou, je výkon kultivátoru poloviční, protože v meziřadí jede 2x.

K zajištění dobré zásobenosti chmele vodou potřebujeme pásové zavlažovače. Za jeden dáme 100.000 Kč.Zalévat budeme ve 30-ti mm dávkách, počet zalévání určíme podle počasí. Výkon jednoho zavlažovače je 0,3 ha/den.Pořídíme-li si 7 zavlažovačů, zvládneme jedno zalévání na 20 ha za 10 dní, na 30 ha to bude15 dní.

Závlahu bychom neměli podcenit, protože suché roky jsou v našich chmelařských oblastech velice časté. Pořád je lepší mít zavlažovače a mít rok s dostatkem srážek než nemít zavlažovače a mít suchý rok. Závlaha dokáže podle zkušeností chmelařů zvýšit výnos až o 30 %.

Ještě lepší než pásové zavlažovače je kapénková závlaha. Ta se dá postavit pouze do nové chmelnic, takže by pro nás připadala pouze ve variantách 1 a 3. Její pořizovací cena se pohybuje okolo 110.000 Kč/ha snížená o státní dotaci 47.000 Kč/ha, tedy 63.000 Kč. Jelikož však máme pouze 3 zaměstnance a o sklizni nám ve chmelnicích jezdí brigádníci neznalí našich chmelnic, hrozí zde riziko jejího poškození. Podle mého názoru pásové zavlažovače pro naši potřebu stačí.

K strhávání chmele při sklizni si pořídíme 2 strhávače Solar s návěsy (po 250.000 Kč). Strhávač nahrazuje dříve užívané chmelové přívěsy. Na rozdíl od nich potřebuje k obsluze pouze 1 člověka - traktoristu, ve chmelovém přívěsu museli být navíc 4 lidé.

Strhávač révu chytí, odřízne a strhne. Výkon strhávače je 0,5 ha/směna. Výkon strojových strhávačů při sklizni odrůdy Premiant klesá protože na hektaru máme více chmele.

K "dosklizni" chmelnic slouží chmelový přívěs (10.000 Kč), dříve používaný k celé sklizni, výkon chmelového přívěsu je 2 ha/směna.

Všechny tyto stroje (kromě UNIHOPu) koupíme již použité, protože nás budou stát jen 30 až 50 % ceny strojů použitých. Výsledky Školního statku Vědomice ukazují, že svému účelu poslouží, byť s větší péčí, stejně.

Ani zde není rozdílu mezi variantami. Investice do polních strojů jsou rozepsány v tabulce č. 3. Investice celkem jsou v tabulce č. 4.

4. Náklady

Náklady můžeme rozdělit na materiální náklady, osobní náklady a dalšími náklady. Údaje o výši jednotlivých nákladů jsem čerpal z [1].

4.1 Materiální náklady

4.1.1 Podzimní hnojení

Prvními materiálními náklady by mělo být podzimní hnojení. Organická i průmyslová hnojiva lze podle zkušeností Školního statku ve Vědomicích dobře nahradit kaly z čistírny odpadních vod, která nám je poskytuje zdarma. Kaly se aplikují v dávce 60 t/ha. Tato dávka postačí oběma odrůdám. Kaly nahrazují zejména draslík a fosfor.

4.1.2 Zavěšování a zavádění

Pro vedení chmele se užívají umělohmotné chmelovodiče značky Humulian, dodávané v 1000-ti kusých"jitrnicích". Háčky k uchycení chmelovodičů v zemi se dodávají "na váhu" v pytlích po 100 kg. Z tabulky č. 5 je patrno, že náklady na hektar jsou ve všech variantách stejné, a to 10.172 Kč, protože vždy budeme mít pouze 3333 rostlin a 6666 chmelovodičů na hektaru.

4.1.3 Pesticidy a hnojiva

Náklady na pesticidy jsou mezi variantami již rozdílné. Přípravky aplikované na jaře se dávkují stejně, protože mezi odrůdami zde není rozdíl. Postupem vegetace ale odrůda Premiant má v porovnání s Žateckým poloraným červeňákem mohutnější habitus a tím i větší povrh a pro celé jeho pokrytí je nutná větší hektarová dávka postřikové jíchy a tudíž i pesticidu. Dvojnásobné náklady pak budeme mít při ochraně proti padlí protože hybridní odrůdy jsou na tuto nemoc náchylnější než žatecký chmel.

Proti peronospoře používáme Aliette 80 WP, Ridomil Plus 48 WP, Curzate K a Kuprikol 50; proti plevelům Afalon 45 SC a Reglone, proti padlí Saprol New, proti lalokonosci Regent 800 WG, proti svilušce Nissorun 10 WP, proti mšici Confidor 70 WG. Ridomil, Curzate a Kuprikol dodává chmelu měď. Vzhledem k možnému míchání přípravků, stříkáme za celou sezónu 7x. Náklady na pesticidy na jeden hektar jsou v případě varianty 1 a 2 podle současných cen 16.375 Kč, v případě varianty 3 to je 17.788 Kč. Použití pesticidů ve všech variantách ukazuje tabulka č. 6.

Vzhledem ke složení čistírenských kalů je vhodné přistoupit při jarním hnojení pouze k průmyslovým hnojivům hořečnatým, nejlépe kieseritu. Kieserit též dodává menší množství draslíku, který je kaly dodáván na hranici minima.Po zavedení chmele je nutné dodat dusík, který v půdě od podzimu nevydrží a vyplaví se. Dusík se dodá v granulované močovině.

Během vegetace se ještě podle okolností přihnojuje na list močovinou, síranem zinečnatým a Wuxalem Kombi Mg, a totak, že se přidávají do ochranného postřiku. Síran zinečnatý se dodává potřebné množství zinku a slouží jako prevence proti kadeřavosti, Wuxalem se dodávají potřebné stopové prvky. Dusíku i hořčíku dodáme Premiantovi opět o 65 %větší množství, protože od něj očekáváme výnos o 65 % vyšší. Celkové náklady na jeden hektar na průmyslová hnojiva jsou v případě prvních dvou variant 5128 Kč, v případě varianty 3 to je 6554 Kč. Přehled použití hnojiv uvádí tabulka č. 7.

4.1.4 Paliva

K chodu sušárny potřebujeme palivo - lehký topný olej (LTO). Za 1 litr LTO zaplatíme 20,81 Kč, z toho je 8,15 Kč spotřební daň a 3,75 Kč DPH, které jako podnikatelé dostaneme od finančního úřadu zpět. Naše náklady jsou 8,91 Kč/l. Spotřeba sušárny je 70 litrů za hodinu, při 11-ti denní sklizni to je 164.657 Kč (8233 Kč/ha), při 18-ti denní sklizni je to 269.438 Kč (8981 Kč/ha), tedy o 64 %.

Během celého roku též užíváme v traktorech a nákladním automobilu naftu. Traktor a UNIHOP spotřebuje v průměru 6 l/hod. Ke spotřebě podle tabulky č. 10 připočteme upravené hodnoty z tabulky č. 12 (strhávač, chmelový vůz) a spotřebu nákladního automobilu. Cena litru nafty je 22,40 Kč. Bez spotřební daně a DPH to je 7,52 Kč. Ve variantách 1,2 projedeme 74.078 Kč (3704 Kč/ha),ve variantě 3 pak 115.449 Kč (3848 Kč/ha).

Náklady na paliva jsou ve variantě 3 o 57 % vyšší než v prvních dvou variantách kvůli více strojovým pracím během roku a delší sklizni. Spotřeba paliv je v prvních dvou variantách 238.735 Kč (11.937 Kč/ha) ave variantě 3 to je 384.888 Kč (12.830 Kč/ha). Viz tabulka č. 8.

4.2 Osobní náklady

4.2.1 Stálí zaměstnanci

Našimi nejvyššími osobními náklady jsou náklady na stálé zaměstnance. Budeme mít 3 stálé zaměstnance:vedoucího a 2 řadové zaměstnance, kteří budou zastávat funkci traktoristů, kontrolorů jakosti zavádění a hlavních vedoucích sklizňové směny. Nevykonávají-li právě tuto práci, budou vždy na chmelnici zavádět odkloněné hlavy,zavěšovat spadlé štoky, hlídat výskyt chorob a škůdců atp.

Vedoucí má mzdu 75 Kč/hod, řadoví zaměstnanci mají mzdu ve výši 65 Kč/hod, jejich roční pracovní doba činí1975 hodin (9 hodin/den od dubna do září, 8 hodin v březnu a říjnu a 6 hodin od listopadu do února). K hrubým mzdám musíme připočítat odvody na sociální a zdravotní pojištění (35 %). Hodiny přesčas a svátky si zaměstnanci vyberou formou náhradního volna k řádné dovolené v zimě.

Jako zvláštní motivační prvek budou mít naši zaměstnanci k srpnové či zářijové (dle délky sklizně) výplatě zvláštní odměnu, a to 15000,- Kč za výnos, který alespoň o 20 % překročil průměr v České republice.

Rozpis nákladů na stálé zaměstnance viz tabulka č. 9. Náklady zůstávají ve všech variantách stejné (607.331 Kč), ale z tabulky č. 10 je vidět, že méně času zbude na ruční práci ve chmelnici.

4.2.2 Zavěšování, zavádění a úklid

Při zavěšování platíme "úkolově" za jeden chmelovodič 0,15 Kč. Jelikož nebudeme chmelovodiče ihned klasicky zapichovat do země, budeme je muset svázat tak, abychom zabránily jejich namotání do drátěnky. Svazovačům pak zaplatíme tolik, kolik dostal "zavěšovač", náklady se tedy zvýší o třetinu. Předpokládáme při tom, že se "zavěšovači"a "svazovači" pravidelně střídali, v případě použití 3 svazovačů (v případě že při zavěšování máme velký vítr) zaplatíme o další 50 % více než kdybychom použili pouze jednoho svazovače.

Potřebný počet (PP) brigádníků pro včasné zavedení chmele zjistíme takto: na hektaru máme 3333 babek,zavedeno musíme mít do 10 dnů, pracuje se od 800 do 1800, výkon pracovníka 15 babek/hod. Vzorec pro výpočet je

PP = 2,3 x ha

Číslo 2,3 vypočteme takto: 3333/10/15/10, což je 2,2222, ale pro jistotu ho zaokrouhlíme nahoru na 2,3.

Pro odměňování zapichování a zavádění pro nás není důležitý počet pracovníků, protože jsou placeni, stejně jako zavěšovači a svazovači, "úkolově". Při klasickém odděleném zapichování a zavádění bychom museli zaplatit každý zapíchnutý chmelovodič a po té každou zavedenou babku. Při druhém způsobu nemáme vždy pouze 2 vodiče k babce, ale stanovíme odměnu za každou babku zavedenou na tolik vodičů, kolik jich je "poblíž", a to ve výši 2 Kč.

Úklid chmelnic zaplatíme stejně jako zavěšování "úkolově" a to 0,05 Kč/ha za "potenciální chmelovodič".

Náklady na zavěšování, zavádění a úklid uvádí tabulka č. 11 a ukazuje, že náklady na hektar jsou vždy stejné, a to 8333 Kč.

4.2.3 Náklady na sklizeň

Sklizeň probíhá 22 hodin denně, jsou 2 směny, denní od 6⁰⁰ do 17⁰⁰ a noční od 18⁰⁰ do 5⁰⁰. Po týdnu, při noční směně se provede "povšechná" kontrola celé česačky a sušárny. Při této 12-ti hodinové pauze se obě směny vystřídají.

Strhávač obsluhuje jeden traktorista, obsluhu česačky tvoří 1 strojník a 4 zavěšovači, obsluhu sušičky a lisu zajišťuje sušič. Hodinová mzda strojníků a sušičů je 70 Kč, mzda zavěšovačů a strhávačů je 65 Kč, chmelovému důvěrníkovi a osádce chmelového přívěsu zaplatíme 55 Kč za hodinu.

Strojníci a sušiči budou sloužit ve 12-ti, traktoristé na strhávačích a zavěšovači 11-ti hodinových směnách,chmelový důvěrník bude stejně jako chmelový přívěs pracovat pouze 11 hodin přes den.

Strojník zajišťuje bezchybný chod česačky a provádí veškeré úpravy a opravy. Zavěšovači věší révy na řetězový dopravník, který je první součástí česačky. Na zavěšovačích závisí výkon česačky. Starostí sušiče je kontrolovat vlhkost chmele a teplotu vzduchu během celého procesu sušení, klimatizace a na konci těsně přes lisováním. Traktorista na strhávači a osádka chmelového vozu je odpovědná za včasné dodávky chmele na česačku. Chmelový důvěrník v souladu z předpisy známkuje náš chmel.

Osobní náklady na sklizeň jsou vyčísleny v tabulce č. 12. Je zde vidět, že s nutným prodloužením sklizně se i tyto náklady zvýší, a to vzhledem s náročnější sklizní Premiantu téměř o 71 %. V prvních dvou variantách je to 153.695 Kč (7.685 Kč/ha) a ve 3. variantě to je 262.685 Kč (8.756 Kč/ha).

4.3 Další náklady

4.3.1 Pojištění chmelnic a úrody

Pro zajištění úrody a chmelnic je musíme pojistit. Pojištění 1 ha konstrukce chmelnic můžeme počítat 990,- Kč.Pojištění úrody proti krupobití na 1 t/ha stojí 6890 Kč/ha. Pokud bychom chtěli pojistit další riziko - vichřici,stálo by nás to 15.600 Kč/ha, protože nabídka pojišťovny velmi vypočítavě přidává povinně další rizika (záplava,povodeň, požár), které většinou na chmelnicích nepřipadají v úvahu, samozřejmě pokud nemáme chmelnici na břehu řeky. V případě chmelnic a úrody Premiantu bude pojistné 1.485 Kč/ha a 10.600 Kč/ha. Přehled pojištění viz tabulka č. 13.

4.3.2 Obnova investic

Daňové odpisy nám slouží obnovování investice, v našem případě zejména porostů. Tyto částky budeme investovat na peněžním či kapitálovém trhu s minimálním výnosem 5 % (+ inflace). Začít obnovovat chceme začít již po10 letech a to každý 2 ha žateckého chmele a ve variantě 3 též 1 ha Premiantu. Již po 10 letech protože máme všechny chmelnice stejně staré a pokud obnovíme každý rok 2 ha, poslední chmelnice bude obnovena po 20 letech,což již je na hranici únosnosti. Samozřejmě, pokud budou naše chmelnice zdravé, můžeme investici ponechat a s dalších výnosů pak obnovovat strojový park nebo více chmelnic. Dnešní hodnotu investice pak vypočítáme podle vzorce:

PI = KČ / (1 + 0,05 * 10)

kde PI je požadovaná investice a KČ je konečná částka na obnovu chmelnice. Požadovaný odpis na obnovu 1 ha ŽPČ394.439 Kč/ha a na 1 ha Premianta 443.325 Kč/ha.

4.3.3 Údržba a opravy

Při údržbě a opravě strojů potřebujeme materiál (náhradní díly, různé pracovní nástroje atd.). Zde se náklady ve variantách neliší a činí 50.000 Kč.

4.3.4 Energie

K chodu česačky, sušárny a lisu potřebujeme elektrickou energii. Během sklizně zaplatíme energetickým závodům za příkon a spotřebu cca 1,80 Kč/kWh.. Naše spotřeba během sklizně činí cca 1900 kWh/den, tedy 3.420 Kč/den.

Zde opět k rozdílům mezi variantami dochází. Náklady při 11-ti denním provozu v prvních dvou variantách činí 37.620 Kč, ve třetí variantě při 18-ti denním provozu to je 61.560 Kč. Náklady na hektar se ovšem liší minimálně.

Energie během zbytku roku užíváme pouze minimálně (10.000 Kč) v dílně a garáži.

4.3.5 Závlaha

Za přístup k závlaze zaplatíme na každý hektar 6.000 Kč bez ohledu na počet zalévání, takže zvýšení podle variant je úměrné.

4.3.6 Daně

Jako podnikatelé platíme daň z nemovitosti, silniční daň, daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob.

Základ daně z nemovitosti se určí podle průměrné ceny zemědělské půdy (stanovena vyhláškou Ministerstva zemědělství). Sazba daně činí 0,75 % ze základu daně. Pro obec Vědomice je stanovena cena 7,59 Kč/m². Daň z pozemku činí 569,25 Kč/ha..

Kromě chmelnic máme ještě sklizňovou budovu, dílnu a garáže o celkové ploše 1200 m² za které platíme daň ve výši 1.680 Kč.

Naše traktory jsou od silniční daně osvobozeny. Daň za nákladní automobil, kterým dovážíme materiál a stravu do chmelnic v době zavěšování a zavádění činí 4.800 Kč.

Daň z přidané hodnoty je starostí našeho účetního a nemá na naše náklady vliv, protože obchodujeme pouzes plátci DPH a sami jsme plátci DPH.

Výši daně z příjmů ovlivňuje několik věci, a to zejména hospodářský výsledek a výše daňových odpisů. Sazba daně z příjmů právnických osob je 31 %. Výší odpisů a daně z příjmů necháme zjistit našemu účetnímu. My tyto odpisy využijeme jinak (3.3.2).

4.3.7 Povinné pojištění

Povinné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel na naše traktory a na nákladní automobil činí 16.300 Kč.

4.3.8 Ostatní položky

Při zavěšování, zavádění a při sklizni musíme zajistit pro pracovníky stravu, kterou jim budeme dovážet do chmelnic, protože nemají možnost si ji sami obstarat. Náklady na jednu porci počítáme 20 Kč (polévka, rohlíky).Ve variantách 1 a 2 můžeme počítat s 11.200 Kč a ve variantě 3 s 15.600 Kč.

Abychom zbytečně neplatili dalšího zaměstnance - účetního, necháme si účetnictví vést soukromým účetním. Jeho odměna bude 15.000 Kč.

Dalším nákladem je platba Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ) za známkování našeho chmele, který si účtuje 0,20 Kč/kg.

Další náklady jsou rozepsány v tabulce č. 14.

4.4 Vývoj nákladů

V nultém roce investujeme do chmelnic a strojů, našimi náklady budou osobní náklady na stálé zaměstnance za poslední čtvrtletí roku.

V dalších letech bude většina nákladů fixních, variabilními budou zejména daně v závislosti na sazbách,materiální i osobní náklady v závislosti na inflaci, náklady na energii, paliva a ÚKZÚZ v závislosti na výnosu.

Daň z příjmů je pro nás další položkou nákladů, v prvních letech ji budeme snižovat odpisy, po 4 letech nám ke snížení základu daně zbývají odpisy z budov a chmelnic.

Celkové náklady přehledně ukazuje tabulka č. 15.

5. Výnosy

5.1 Prodej chmele

Abychom ze svého hospodářství měli užitek, musíme produkt své celoroční práce zpeněžit. Cena za 1 t Žateckého poloraného červeňáku z úštěcké oblasti se pohybuje v rozmezí 130 až 140.000 Kč. Cena 1 t hybridního Premiantu (bez ohledu na chmelařskou oblast) je 80 až 90.000 Kč.

Cenu chmele ovlivňují kvalitativní ukazatele chmele. Kvalitativní ohodnocení chmele (bonitace) se provádí pro každou dodávku, kdy vzorek z ní odebraný se homogenizuje a určují hodnoty obsahu a hořkých kyselin, obsahu příměsí chmelových a cizích, vlhkost, poškození škodlivými činiteli.

Kromě objektivních ukazatelů se též hodnotí subjektivní ukazatele a to barva hlávek, barva lupulinu, tvar a jemnost vřeténka, vůně. Naší snahou bude všem těmto kritériím vyhovět v nejvyšší jakosti. Subjektivní ukazatele se hodnotí zejména u Žateckého poloraného červeňáku.

5.2 Vývoj výnosů

V nultém roce (v roce založení/koupě chmelnic) žádné výnosy nemáme. V prvním roce budou našimi výnosy ve variantě 1 a 3, kromě výnosů z chmele, státní dotace ve výši 178.215 Kč/ha nové chmelnice. Dotace schválilo ministerstvo zemědělství podle [2].

V prvním roce ve variantách 1 a 3 musíme v prvních roce až 2 letech počítat s nižšími výnosy. Na chmelnicích s ŽPČ chceme dosáhnout 1,5 t/ha (210.000 Kč/ha), ale v prvním roce musíme počítat ze 0,4t/ha (56.000 Kč/ha) a v druhém z 1 t/ha (140.000 Kč/ha). V případě Premianta chceme 2,5 t/ha (212.500 Kč/ha), v prvním roce dosáhneme 0,7 t/ha (59.500 Kč/ha) v roce druhém 1,6 t/ha (136.000 Kč/ha). Vývoj výnosů z chmelnic ve variantách 1 a 3 viz tabulka č. 16 a tabulka č. 17.

6. Charakteristika podniku

Veškeré informace o postupech pěstování, ošetřování a sklizně jsem čerpal z praxe prováděné na Školním statku Vědomice. Obec Vědomice leží na pravém břehu řeky Labe proti Roudnici nad Labem v Ústeckém kraji České republiky ve úštěcké chmelařské oblasti.

Ředitelem statku je ing. Josef Nehyba, provozním vedoucím Václav Suchý.

Podnebí je teplé a suché, převládající větry jsou severozápadní, západní a jihozápadní. Průměrná teplota za vegetační období v roce 2001 byla 15,7 °C (dlouhodobý průměr je 14,8°C) a úhrn srážek za stejné období byl 378 mm (dlouhodobý průměr je 263 mm). Hodnoty pochází ze stanice Českého hydrometeorologického ústavu v Doksanech, které jsou Vědomicím nejblíže.

Hlavním výrobním artiklem je chmel, dále obhospodařuje statek 164 ha orné půdy a 2,66 ha ovocných sadů (švestky)(zdroj [1]).

Celková rozloha chmelnic Školního statku činí 28,4031 ha, produkční plocha je 25,2421 ha, osázená (sklizňová)plocha 21,9363 ha, nevysázená plocha 3,3058 ha. Pomocná plocha je 3,161 ha. Chmelnice leží v katastru obce Vědomice a Brzánky. Chmelnice o rozloze 3,8 ha byla loni na podzim osázena chmelovými kořenáči. Bylo použito vlastních kořenáčů ze školky osázené uznanou sádí. Pěstují se Osvaldovy klony 31, 72, 114 a ozdravený klon (meristém) 72.

Chmelnice leží na nivních půdách, matečním substrátem jsou nevápenité nivní uloženiny, půdy jsou hlinitopísčité až písčitohlinité, hloubka půda činí 120 cm. Výsledky AZP dokazují dobrou zásobu N, P, K, výjimkou je Mg, kterého je nedostatek.

Letošní sklizeň byla poznamenána nepřízní počasí (krupobití poškodilo 70 % chmelnic), bylo dosaženo výsledku8,31 q/ha s průměrnou alfou 3,95 % (ŽPČ 3,63, ŽPČ meristém 4,26). V nepoškozené chmelnici byl výnos dokonce 14 q/ha.

Statek obhospodařuje školku chmelových kořenáčů, která má cca 0,1 ha, jde o sáď získanou letošním řezem v loni uznané chmelnici, odrůdu OK 72 meristém. Školka je ošetřována postřiky, které zbývaly po ošetření chmelnic.Kořenáče budou vyorány na podzim a budou jimi doplněny chybějící rostliny ve chmelnicích. Statek letos žádal o uznání chmelnice pro množení.

7. Shrnutí

Z tabulky č. 18, tabulky č. 19, tabulky č. 20 a z grafu "Vývoj návratnosti investice" jsou jasně rozeznatelné rozdílymezi všemi variantami.

Ve variantě 1 k návratu investice dojde po 17 letech a průměrný roční výnos je 6,06 %. Trend růstu je prakticky totožný s variantou 2, protože výnosy i náklady jsou v dalších letech stejné, avšak výnosy jsou opožděny kvůli nízkým výnosům z prvních let. Je pravdou, že nám nižší výnosy z chmelu v prvním roce nahradí státní dotace, ale celkově vyšší investice do chmelnic se nám, stejně rychle jako ve variantě 2, nevrátí.

Varianta 2 se jeví jako nejjistější, protože se dostáváme k chmelnicím s ověřeným výnosem, nemusíme počítat se zvýšenými investicemi do stavby chmelnic a s nižšími výnosy v prvních letech jako ve variantě 1.K návratu investice dojde po 13 letech a průměrný roční výnos je 7,97 %. V této variantě jsou stejné investice do budov, stacionárních i polních strojů jako ve variantě 1. Stejné jsou i náklady na ošetřování chmelnic (pesticidy, hnojiva, chmelovodiče, zavádění, …), pouze investice do chmelnic budou nižší.

Ve variantě 3 dojde k návratu investice, i když první dvě varianty svou výší převyšuje, již po 12 letech a její průměrný roční výnos je 8,77 %, protože má díky rozsáhlejším plochám vyšší výnosy. Třetí varianta je tedy z hlediska výnosnosti nejlepší.

Dobré je i rozložení rizika. Máme jistotu výnosu jako ve variantě 2 a můžeme si dovolit investice do dalších chmelnic. Z důvodu kapacity česačky to však musí být chmelnice z pozdní odrůdou, vhodná se zdá být odrůda Premiant, která má z našich již odzkoušených hybridních odrůd nejlepší výnosy alfy.

Navíc máme nárok na státní dotace, stejně ve variantě 1, na založení těchto chmelnic. Investice do chmelnic jsou vyšší než v předešlých variantách, investice do budov a stacionárních strojů zůstávají stejné. Náklady (kromě nákladů na stálé zaměstnance) se zvyšují. V konečném důsledků však zvýšení výnosů nad zvýšením nákladů převáží.

Ve všech variantách ale vyvstávají tři problémy bez jejichž řešení nemůžeme vůbec naše podnikatelské plány realizovat, a to:

1. vyhledat a zajistit si chmelnice, budovy, stroje a kvalitní a kvalifikované zaměstnance,
2. zajistit si odbyt pro své produkty a
3. dát dohromady dostatek finančních prostředků pro prvotní investici.

Pokud vyřešíme první dva problémy, můžeme přistoupit ke třetímu. Možná řešení se nabízí tato:

1. úvěr od banky, ale ten je pro nás nepoužitelný, protože návrat investice je pozdější než splatnost úvěru,
2. pokud nejsme milionáři, zbývá nám založit obchodní společnost, nejspíše společnost s ručením omezeným,protože výše zmiňovaný výnos bude pro řadu osob zajímavý.

Variantu volíme podle toho, jak se nám podaří vyřešit všechny tři problémy. Nemusíme zajistit dostatek chmelnic či dostatek financí, nemáme zajištěn odbyt atd.

Do kalkulací není promítnuta inflace, která by měla ovlivnit jak náklady, tak výnosy, takže na výsledek by to nemělo mít vliv.

8. Závěr

Chmelařství má v českých zemích tisíciletou tradici a po celou tuto dobu vynikalo kvalitou chmele. Přes krize v třicetileté válce, v obou světových válkách a přes hospodářskou krizi 30. let 20. století se dokázalo přenést a stále držet svou kvalitu. České chmelařství dobře přestálo i dobu komunismu, ale na jeho pád nebylo díky zdeformovanému vidění trhu připraveno. Ztráta jistoty výkupu znamenala pro některé krach, pro některé hospodaření s nulovou rentabilitou či se ztrátou. Nyní se však částečně vzpamatovává a mělo by se připravovat na vstup do Evropské unie.

Již nyní je náš chmel utlačován vysokoobsažnými, levnějšími chmely. Pivovary dávají přednost těmto levnějším i když méně kvalitním chmelům. Více než polovina českého chmele se dnes vyváží (většina do Japonska). Stát však chmelaře podporuje minimálně, jedinou pomocí je jednorázová dotace při zakládání či obnovování chmelnic. Obchodníci a tím i pěstitelé nesou kursová rizika spojená s vývozem, nenadálý skok v kursu měn může ovlivnit výnos o několik desítek i set tisíc korun. Alespoň v tomto směru by měl stát pomoci.

Dalšími problémem je stabilita cen. Pokud stoupají náklady a výnosy zůstávají stejné, jak se to děje v současnosti v České republice, tato kalkulace nemá smysl. Cena tuny žateckého chmele se již několik let pohybuje mezi 130 a 140 tisíci a náklady s inflací rostou. Vstup do Evropské unie snad v tomto přinese zemědělcům jistotu.

Nechat v České republice, chmelařské velmoci, 2286 ha chmelnic nevyužitých je hřích a vstup do Evropské unie snad přinese i do tohoto odvětví dost peněz, abychom se mohli na konci srpna i v těchto chmelnicích těšit z nádherné jemné chmelové vůně českého chmele.

Použité zdroje

[1] účetnictví a statistika Školního statku Vědomice
[2] Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací na základě podpůrných programů stanovených podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. pro rok 2001

Tabulky

Tabulka č. 1

Chmelnice

Tabulka č. 2

Budovy a stacionární stroje

Tabulka č. 3

Polní stroje

Tabulka č. 4

Rozložení investic

Tabulka č. 5

Náklady na zavěšování a zapichování

Tabulka č. 6

Přehled o užití jednotlivých pesticidů

Tabulka č. 7

Přehled o užití jednotlivých hnojiv

* přihnojení na list

Tabulka č. 8

Náklady na paliva

Tabulka č. 9

Stálí zaměstnanci

Tabulka č. 10

Přehled prací prováděných stálými zaměstnanci

Tabulka č. 11

Náklady na zavěšování, zavádění a úklid

Tabulka č. 12

Náklady na sklizeň

Tabulka č. 13

Pojištění chmelnic

Tabulka č. 14

Ostatní náklady

Tabulka č. 15

Přehled celkových nákladů

Tabulka č. 16

Vývoj výnosů chmelnice s ŽPČ

Tabulka č. 17

Vývoj výnosu chmelnice s Premiantem

Tabulka č. 18

Hospodářský výsledek ve variantě 1

Tabulka č. 19

Hospodářský výsledek ve variantě 2

Tabulka č. 20

Hospodářský výsledek ve variantě 3

Graf